Kapesní radost

Mám moc ráda všechna ta malá vydání všech věcí, od průvodců, atlasů, přes nože až třeba po krabičky první záchrany. Nevyrovnají se obsahem a funkčností těm velkým, ale ony jim ani nekonkurují, ony jsou prostě úplně jiné. Přesně takové, abyste si je mohli zastrčit do kapsy a vzít s sebou na výpravu. Pořád po ruce, ve městě i v lese, ve vichřici i při rozpáleném dnu u vody, sami či s někým.

A tak nemám nic proti obrovským radostem, nákladu štěstí, které vám vtrhne do života, taky bezva věc! Ale jak často je to něco, co můžete ovlivnit, čeho máte pořád dost, jak často máte takovou obrovskou radost, jak často si ji dokážete zařídit sami?

Zato taková malá radost, kterou si můžete strčit do kapsy a chodit s ní po světě, ta je vždycky po ruce. Můžete ji zobat co pět minut, nebo požívat dvakrát denně bez ohledu na jídlo, ono je to na vás, máte ji u sebe, v kapse, vytáhnete a zaradujete se. Vzpomenete si a najdete ji. Rozhlédnete se a uzříte. Je malá a je jí moc – všude a pro všechny, pokaždé jiná pokaždé jinde pro každého.

Je to tak nějak víc na mně samotné, mám to víc ve vlastních rukou, tedy nosím si ji všude sebou ve vlastní kapse,  je to na mně – zažít každý den aspoň jednu malou radost.